Chov
Chov
Křečík patří u nás k oblíbeným domácím mazlíčkům. Je to nenáročné a tiché zvíře (toto platí většinou, chováte-li křečíka jednotlivě). Ve skupinkách mohou být křečíci hluční, hlavně jedinci stejného pohlaví mezi sebou vyvolávají rvačky. V případě, že chcete chovat křečíky ve skupině, doporučují se jedinci ze stejného vrhu. Samička po páření rodí 5-6 mladých. Pohlavní dospělosti křeček dosahuje kolem třetího měsíce. Pokud je křečík zvyklý sám (např. půl roku) a chcete mu dát partnera bude pár dní, i týdnů trvat než si na sebe zvyknou (zezačátku se budou rvát o domeček/ky a potom o další věci jako je žrádlo atd.).
Potrava
Asi nejjednodušší je kupovat už připravené směsi pro hlodavce (nemusí to být směsi speciálně pro křečíky), které doplníme čerstvou zeleninou nebo ovocem. Ovoce dávat jen přiměřeně vzhledem k podílu cukru. Není vhodné krmit křečíka větším množství slunečnicových semen, anebo ořechů, protože tyto semena obsahují větší množství tuku. Zoubky si dobře obrušují a zároveň si pochutnají na tvrdém chlebu nebo knackebrotu.
Obydlí
Pro křečíka je vhodné akvárium nebo klícka o půdorysu minimálně 40x25 cm. Lepší jsou samozřejmě uzavřené klícky anebo vyšší akvária, protože křečík dokáže z nižšího akvária utéct. Nevhodná je naopak např. jakákoliv krabice. Za prvé se špatně udržuje a za druhé se křečík dokáže jednoduše prokousat ven. Dno akvária či klícky by měl mít pokryté pilinami (dostatečně velkými aby je nevdechoval). Je dobré dát mu trochou sena a papírové ubrousky, kterými si pak sám vystele domeček. Úkryt (domeček) ve kterém bude spát lze vyrobit ze skořápky z kokosového ořechu. Velmi rádi se také "koupou" v misce naplněné pískem pro činčily.
Také by měl mít kolečko na běhání, misku s jídlem, napájedlo, kousek (nejedovatého!) dřeva na hryzání a nejlépe nějaké prolézačky na hraní (rulička od toaletního papíru).